Červenec 2010

4.Den- Výstup na Solisko

20. července 2010 v 21:43 | já |  Vysoké Tatry 2010
Včerejší den celý propršel a tak jsme se vydali na Soliska až dnes. Autem jsme zajeli ke Štrbskému plesu a hurá po červené. Já a táta (máma a mladší sestra by to neušli) jsme šlapali po klikaté cestě Tatranské magistrály až jsme konečně došli k rozcestníku.

Cesta vedla po kamenité celtě prudce do kopce. Slunce svítilo přímo na nás a mě hrozně bolela hlava. Náhle jsme uslyšeli hučení vody a po chvíli už jsme oddychovali u malého plesa. Rostly tu krásné kytky, které jsme v životě neviděla, asi i nějaké lilie.

Ale museli jsme už jít dál, pokračovali jsme dál po kamenité cestě, jenže to jsme ještě pořádně nevěděli co je to kamenitá cesta. Ta skutečná kamenité cesta plná děr a proláklin teprve přišla. Přišli jsme ke kopci, který byl celý z velikých kamenů. Prostě šutry halabala napadaný na sebe. Jak jsme se k této hrůze blížili, táta řekl, "tak a já už vidím cestu", já jen vyvalila a zmohla se na pouhé "kde".

 A tak jsme šlapali, až nyní jsem konečně pochopila k čemu jsou turistické značky.Nebýt jih nahoru bych asi nedošla.Konečně jsme vyšli na kamenný kopec, al k našemu zděšení tam byl další a snad i prudší. Bylo to opravdu hrozné. Tyhle dva kopce nám zabrali asi hodinu. Prostě horor. A nahoře bylo nějaké malé pleso, trocha sněhu a ... další takový kopec. Já myslela že už fakt zhroutím. To snad nemyslí vážně!

Po odpočinku, jsme nakonec zdolali i tenhle kopec a konečně jsme se "doplazili" k Vyšnému Wahlenbergovu plesu, které se nacházelo pod Bystrým sedlem, ke kterému se šlo opět dlouhým prudkým kopcem.

Dali jsme si oběd a začali lézt na Bystré sedlo.Vůbec nechápu kde se na těch šutrech vzala hlína, ale každopádně tam byla a hrozně to po ní klouzalo, s vědomí že "když uklouzneš a spadneš - tak se zabiješ" se šlo velmi hezky. Konečně jsme dorazili do sedla, kde se lezlo po řetězech. To bylo celkem lehké a na druhé straně jsme byli hned.

 Otevřel se nám  nádherný pohled dolů do údolí, které bylo ozvláštněno krásnými plesy. Dolů se šlo zase z prudkého kamenného kopce. Kameny byly navíc mokré od roztávajícího sněhu. Šlo se pros tě nádherně :-x Začaly se stahovat mraky. A jak jsme začali  sestupovat na rozlehlou kamennou pláň začalo pršet. Slejvák to byl pořádnej, byli jsme celí mokří. Přešli jsme jednu kamennou pláň, následoval prudký sráz a další pláň. A potom konečně Vodopád Skok. Když jsme u něj byli minulí rok v zimně, vypadalo to tu docela jinak. Sešli jsme podél něj dolů.Potom se šlo "kamennou" cestou zvolna dolů.

Kosodřevinu vystřídal les a asi za půl hodiny jsme byli na Štrbské plese. Mokré nohy nás bolely jak čert. Jenže ve studeném autě mi začala být zima a to bylo ještě horší. V hotelu jsem se osprchovala vřelou vodou a šlo se na večeři.

Vím že tu cestu tady popisuji dost hrozně, ale bavilo mě to. Byla tam krásná příroda, čistý vzduch, prostě něco na co se nezapomíná.


1

2
To jsou ty šílený kopce ↓  na těch fotkách to tak nevynikne.
3

4

5

6

7
Ta špičatá hora je Kriváň ↓
8
Sráz z Bystrého sedla ↓
9


10


Vydíte ty bleděmodré okaje ↓11

A už se nahánějí mraky :-z  ↓
12

13
Pohled do zataženého údolí ↓
14


15

PRŠÍ !!!!!! PRŠÍ !!!!!!

17

18


19


20

Mega placák a já
21

22


23


24

Vodopád Skok
25


26

Den 2 - Popradské pleso

20. července 2010 v 21:24 | já |  Vysoké Tatry 2010
Museli jsme si ještě trošku prošlápnout boty a tak jsme vyrazili z celou rodinkou na Popradské pleso.Ze Štrbského plesa se tam jde asi hodinu a 5 minut stále po modré značce.Krásná naučná stezka do mírného kopce a s krásným výhledem do údolí. I samotné Popradské pleso je přímo okouzlující, krásná modrozelená rovná hladina se pstruhy a kačenkami :-). Koupili jsme si Turistickou známku, nechali si dát razítko a šli jsme zpět. Má malá sestřička s mámou byli velmi unavení a už jsme se všichni těšili na večeři.

1

2

3

4
5

5

6

7

Den 1- příjezd

15. července 2010 v 21:59 | turistka |  Vysoké Tatry 2010
Ten den začal velmi hezky, ráno jsme vstali, dobalili pár posledních věcí a vyjeli. Jak jsme se napojili na dálnici šlo to hladce. Ale na Slovensku na silnici pod zříceninou hradu Strečno se zača tvořit dlouhá kolona. Ta nás zbzdila asi o tři čtvrtě hodiny. Když jsme zase uviděli tu ostrou špičku hory Kriváň zaradovali jsme se. Už jsme skoro tady. Přijeli jsme do hotelu, na recepci vzali klíčky a šli omrknout náš pokoj, na to že to mělo být rodinné apartma to bylo dosti žalostné. Původně to totiž byli dva pokoje, mezi kterými se jen probourala zeď. Stará tvrdá rozložená křesla, měla zřejmě sloužit jako postele. V 6 hodin byla večeře. O jídlo se strhl velký boj i míst k sezení bylo málo. Naše rodinka by se mohla pišnit titulem "bojovníci švédských stolů". Prostě musíte pracovat jako tým, někdo zabere místo, někdo jde pro hlavní chod, další člen rodiny nabere něco sladkého atd. chdáci kteří napřed vítězoslavně nabrali jídlo, ale pak zjistili, že si vlastně nemají kam sednout. Po večeři, jsme se šli projít k horské říčce, s krásnými uhlazenými valouny. jak jsme se vráti šli jsme spát a těšili se na další den.

Šumava-rozcestník

8. července 2010 v 20:30 | já |  Šumava

Šumava 2008

Beskydy rozcestník

8. července 2010 v 20:27 | já |  Beskydy

Beskydy 2009

Beskydy 2010

Vysoké Tatry- rozcestník

8. července 2010 v 20:23 | já |  Vysoké Tatry

Vysoké Tatry 2009

Vysoké Tatry 2010

Úvod

8. července 2010 v 20:18 | já |  Blog
Ahoj, na tento blog budu dávat různé obrázky a popisovat své zážitky z mých turistických výprav.